Task Dependence of the Effect of Standards on the Perception of a Series of Objects
kurátor: Zdenek Felix
III. performance v sobotu 18. 1. od 17h: Matyáš Chochola, Alexandr Puškin
vernisáž v pátek 29. 11. v 18h + audiovizuální performance: Jan Boháč, Zuzana Blochová, Nina Grúňová, Martin Kolarov, Martin Lukáč, Martina Kocmanová, Michal Mánek, Lucie Rubínová, Rudolf Samohejl, Gabriela Těthalová, Gesa Zipp, Thomas Zipp
II. performance ve středu 18. 12. od 17h: Václav Girsa, Tomáš Hrůza, Martin Kolarov, Karel Lavir, Martin Lukáč, Rudolf Samohejl, Vladimír Skrepl, Gabriela Těthalová, Dan Vlček
30. 11. 2013 – 18. 1. 2014
Německý umělec Thomas Zipp (nar. 1966 v Heppenheimu) se řadí svým mnohovrstevným dílem k předním reprezentantům narativně orientovaného proudu dnešního umění. V popředí jeho zájmu stojí výzkumy v oblasti podvědomí, psychická a psychopatologická témata, jako například hysterie, schizofrenie, rozšiřovaní vědomí atd. Zipp pracuje s různými médii, jako jsou koláže a asambláže, je činný jako malíř, kreslíř, fotograf, hudebník a především jako autor rozměrných instalací, ve kterých se zaměřuje na celkový účinek všech prostředků, využitých v daném prostoru. Důležitou roli hrají v jeho díle performance, prováděné často amatéry nebo studenty, jimž umělec dává pouze stručné informace o možném průběhu a dění. Ve skutečnosti závisí na rozhodnutí a spontánní činnosti samotných účastníků, jakým směrem a do jakých důsledků se performance vyvine. Thomas Zipp je označován za „psychonauta umění“, tvůrce, který se pohybuje na nejistém terénu lidského podvědomí, jehož hlavní zájem patří oblastem, běžně označovaným za psychózy. Stejnou měrou se jeho práce dotýká aspektů filosofie, účinků drog, náboženství a psychoanalýzy.
Thomas Zipp na sebe upozornil v posledních letech několika velkými projekty. V roce 2010 přeměnil rozsáhlé prostory Muzea Fredericianum v Kasselu ve fiktivní psychiatrickou kliniku. Návštěvnici se tu mohli pohybovat mezi přijímací kanceláří, knihovnou, jídelnou, koupelnami a toaletami, včetně ložnice pro pacienty, a vyzkoušet si přinejmenším fiktivně pocit chovance uzavřeného ústavu pro duševně choré. Nechyběla tu ale také cela pro zuřivce a lůžka s pouty – poukazy na hranice mezi normalitou a takzvaným šílenstvím. Zipp se tu zaměřil na mechanismy kontroly nad individuem a na jejich zneužití společenským či politickým aparátem. V Německu zaznívají v této souvislosti také poukazy na euthanasii, prováděnou nacisty během 2. světové války.
Další krok v tomto směru podniknul Thomas Zipp v průběhu své výstavy „The World`s Most Complete Congress of Ritalin Treatments“, která se konala v roce 2012 v rakouském Innsbrucku. Zatímco v Kasselu se mohli diváci volně pohybovat po celé fiktivní klinice, v Innsbrucku Zipp vytvořil jakousi fungující laboratoř k výzkumu procesů, odehrávajících se v lidském podvědomí. Instalace sestavená z nábytku, židlí, různých předmětů, harmonia, mikrofonů a kbelíků s hlínou se stala místem pro performanci, provedenou studenty místních škol. Oblečeni do overalů a s bílými maskami na obličejích, vykonávali tito aktéři záhadnou činnost, ne nepodobnou mystickému divadlu. Overaly a masky chránily anonymitu účastníků těchto pokusů a umožnily jim uvolnit vlastní pocity a myšlení až na hranici, rušící racionální kontrolu.
Na letošním benátském bienále uskutečnil Thomas Zipp na pozvání nadace Arthena Foundation komplexní instalaci, ve které shrnul a dále rozvinul výsledky svých výzkumů z předchozích projektů v Kasselu a v Innsbrucku. V sedmi místnostech typického benátského paláce na Campo Manin instaloval Zipp kombinaci psychiatrické kliniky a vědecké laboratoře, zabývající se výzkumy magnetických proudů v lidském mozku. Objektem těchto demonstrací se staly tzv. Korenovy helmy, pojmenované podle amerického vědce Korena. Diváci, kteří přijali pozvání, aby se posadili s nasazenými helmami do připraveného lékařského křesla, se mohli zapojit do experimentu a nechat si zároveň stimulovat elektromagnetickými vlnami určité části mozku. Výsledkem procedury mohly být mimořádně povznášející pocity, ale také „noční můry“.
Instalace „Task Dependence…“ v galerii Svit se vztahuje k několika tematickým okruhům. V popředí stojí Zippův zájem o výzkumy v oblasti psychofyziky, konkrétně ve vztahu člověka k rostlinám. Otázkou je, do jaké míry je možné „přenášet“ lidské pocity a vjemy na rostliny, které s člověkem vytvářejí symbiózu a stejně jako zvířata jsou neoddělitelnou součástí života. Na koloběh výměny organických prvků poukazuje video s prasaty, zkrmujícími biologické odpadky. Ústřední prostor instalace je věnován výzkumům různých psychických stavů jako únava, strach, melancholie a jejich vztahů ke vzniku emocí a eventuálním psychickým poruchám. Zipp realizuje ve Svitu výzkumnou laboratoř spojující dočasné akce s umělými rostlinami a hudební performance. Vystavené fotokoláže vznikly na základě performance realizované 27. listopadu 2013 se studenty uměleckých škol.
Zdenek Felix
Výstava je podpořena Česko-německým fondem budoucnosti a Ifa Foundation