Pavel Sterec: Stanice pro výzkum sněžné slepoty.
vernisáž v pátek 14. 11., 19h
15. 11. – 29. 11. 2014
Odmítnout strach
Pavel Sterec: Stanice pro výzkum sněžné slepoty
Co odlišuje objev od ztroskotání? Na první pohled je odpověď jasná: záměr. Ztroskotání je nejen nezáměrné, jde přímo proti našim záměrům. V kontrastu k tomu se objev zdá být vytouženým vrcholem badatelského záměru. Objev je pro badatele ztělesněním úspěchu, odměnou za schopnost stanovit si cíl, jít odhodlaně za ním a neuhnout z cesty.
Objev je ale tím větší, čím více je nečekaný, překvapivý, popírající předpoklady. Není pak nutně něčím, co se vymyká našim záměrům?
Poznání je dialektikou vidění a slepoty. Každý badatelský záměr znamená zúžení perspektivy, soustředění se na sledovaný cíl, odstínění všeho rušivého, co by nás mohlo oslepit vůči tomu, co přednostně hledáme. Toto soustředění však může být zároveň zaslepující vůči tomu, co by se mohlo stát zcela novým, převratným objevem. Zastíníme si ho svým vlastním věděním, trváním na jeho předpokladech. Pak platí, že vědoucí je slepý; nevědoucí by na jeho místě viděl lépe.
Jaroslav Pavlíček, muž, který ztroskotání učinil svým badatelským záměrem, výstižně v jednom rozhovoru popisuje, jak může amatér, člověk z jistého hlediska nevědoucí, objevit souvislost, kterou profesionál „přes své vědecké klapky na očích nevidí. Mně se tohle stalo v poušti. Ptal jsem se, když nás uštkne had, jak na poušti vyrobíme studený obklad? A radil jsem, máme metodu, vodou z petky namočíme ručník a točíme s ním nad hlavou, tak vznikne studený obklad. A dítě řeklo: a proč tu petku nezakopete do písku, tam je to studené. No jistě, já už se v pískovišti nehrabu. Ten impuls může přinést i dítě, i v astronomii. (…) Stejně tak amatér. Není postižen odbornou slepotou, může přihrát myšlenku a odborník ji může doladit. Jako dítě znalé pískoviště. Číňané ostatně říkají: Ať kvete tisíc květů.“
Trosečník objevuje nejen pro něj neznámý kus světa, ale také novou zemi sám v sobě, své skryté schopnosti a jejich limity. Narozdíl od vědce není zaměřen na jeden určitý objekt, od nějž by zároveň byl kriticky distancován, nýbrž je sám zahrnut do situace, kterou zkoumá. Do situace boje o přežití. Konfrontován s nemilosrdnou mocí přírody zakouší nesmiřitelnou touhu přežít. Tato touha ovšem vposledku není ničím jiným než panstvím přírody v něm. Je to samotná příroda, její pudová výbava, co zužuje naše zraky po způsobu šelem a vede nás ke snaze nastolit panství nad přírodou, vnutit jí své záměry. A bude-li třeba, rozbít ji na atomy.
Jenže někdy se objev vymkne původnímu záměru a zavede nás na samou hranu ztroskotání. Motivováni strachem z nepředvídatelnosti přírodních sil, stvořili jsme pro své bezpečí svět, který je nakonec ještě nepředvídatelnější a důvodů ke strachu je v něm ještě více. Můžeme se v reakci na to pokusit vytvořit další, o stupeň ničivější zbraň, s ještě větší odstrašující silou. Anebo můžeme odmítnout strach.
Martin Škabraha
SVIT / Autocenter, Leipziger Str. 56, Berlin
www.autocenterart.de
otevírací doba: čtvrtek – sobota, 16 – 19 h
Projekt SVIT / AUTOCENTER Berlin je podpořen Česko-německým fondem budoucnosti, Českým centrem Berlín a MKČR.
