Laurent Dupont and Lucy McKenzie – Paintings
vernisáž v pátek 20. 2., 18 – 21h
21. 2. – 4. 4. 2015
poslední možnost vidět výstavu
úterý a středa 7. a 8. dubna od 14 – 19h
Laurent Dupont a Lucy McKenzie žijí a pracují v Bruselu. V Praze spolu oba umělci poprvé spolupracují. Během svého měsíčního pobytu vytvořili sérii děl speciálně pro tuto výstavu. Galerie SVIT se nyní nachází v přízemí vily z počátku 20. století, jejíž prostory byly v souladu s požadavky moderního bydlení rozděleny do jednotlivých bytů. Dekorativních prvky, které Dupont a McKenzie společně navrhli, posouvají tuto úpravu původního prostoru o úroveň dál.
Laurent Dupont pracuje od roku 2012 na stále se rozrůstajícím souboru „Objects”, který byl již vystaven v Los Angeles, v Bruselu a ve Vídni. „Objects“ jsou levné dekorace a různé potřeby do domácnosti, které Dupont nakupuje ve výprodejích a na bleších trzích a jež vystavuje ve městech, v nichž je získal. Nanesením mnoha vrstev akrylových nátěrů zbavuje umělec věci jejich materiálnosti a přetváří je v „umělecká díla“, která mohou být zaměněna se sádrovými odlitky nebo 3D tisky. Takto potažené nebo „ukryté” věci jsou zbaveny původní funkce a ve svém novém vzhledu „simulují“ sama sebe. Přestože se díla podobají sochám, Dupont je nazývá „Předměty” a považuje je za malby. Připomínají zátiší, která mají studenty seznámit s problematikou znázorňování trojrozměrných tvarů při výuce základů malby. To vyvolává mnoho otázek. Vrstvy malby vše sjednocují, ale zanikají pod nimi skutečně osobité rysy jednotlivých měst, když pracujeme jen s vyřazenými položkami? Jak je jejich hodnota ovlivněna místem a kontextem jejich výskytu? Způsob, jakým jsou díla prezentována, ovlivňuje jejich čtení. Umístění v bytovém prostoru galerie jim umožňuje navrátit se do domácnosti, pro kterou byla většina z nich vyrobena.
Lucy McKenzie vystudovala soukromou školu dekorativní malby v Bruselu (2007–2008). Techniky užitné malby jsou od té doby základem její tvorby. Trompe l'oeil je forma dekorativní iluzivní malby, která je součástí alternativního vývoje malířství, nezávislého na modernismu. V tvorbě McKenzie vzniká napětí a rozpor tím, že k vyjádření radikálních myšlenek používá v podstatě konzervativní umělecké metody. Pro SVIT vytvořila napodobeninu mramoru malovanou na plátně, která je aplikována na nosné konstrukce. Mramor může symbolizovat autoritu a použité předlohy pocházejí z pražských památek a z budov postavených v době, kdy vládnoucí mocenské struktury disponovaly neomezenými prostředky. McKenzie vytváří paralely mezi ušlechtilou materialitou mramoru a dnešní touhou po autentickém kulturního obsahu. Politické a ekologické alternativy, subkultura a historická avantgarda jsou tématy, jejichž vyzdvižení a kultivaci se současné umění prostřednictvím apropriace věnuje. Styl trompe l'oeil se neskrývá svou nepůvodností a je si do značné míry vědom svého konceptuálního zneužití.
Galerie SVIT úmyslně zachovává domácí atmosféru prostor, v nichž nyní sídlí. Dupont a McKenzie se v něm zabydleli stejně, jako by to udělal jakýkoliv buržoazní pár budující si společnou domácnost a vymezující si své území nábytkem a předměty denní potřeby. Nechtějí navrhovat design prostoru, ale snaží se těžit z jeho snového potenciálu. Jejich instalace je formálně nesjednocená, nejednoznačná a nelogická a připomíná interiérové dekorace v maketách, architektonických výkresech a v surrealistické a neo-klasicistní malbě. Zjednodušené seskupení předmětů sestavených do zátiší, průhledy dveřmi a letmé pohledy do zahrady jsou obrazovými archetypy. Monumentální krb, symbolické srdce každého domova, je inspirován Plečnikovou meziválečnou renovací Pražského hradu. Dále je zde mramorová reinterpretace původního stolu galerie, schodiště do neexistujícího křídla domu a přepážka rozdělující místnost připomínající Müllerovu vilu Adolfa Loose. Výstavní podstavce, které nesou Dupontovy malované objekty, vzbuzují dojem prodejny nebo butiku a podle zakřivené logiky snu nakonec právě ony samy dominují nad předměty, které jsou určeny pouze k vystavení.
